O rozbití republiky jinak

Mýty, ospravedlňující svévolné rozbití Československa jako nejmenší zlo a jediné východisko, znovu pořádně čechral pořad, věnovaný 25. výročí brněnské dohody Klause s Mečiarem, která byla podnětem k zániku republiky.

Shodou okolností mě zpravodajka ČT 24 před pár dny oslovila, jestli bych mohl říct před kamerou pár slov o tom, proč se překládají slovenské knihy do češtiny, ale české do slovenštiny ne. Slovenskou literaturu mám rád, pár knížek už jsem do češtiny přeložil, takže jsem byl rád, že můžu využít příležitosti a alespoň letmo připomenout českým divákům, že i na Slovensku se rodí zajímaví autoři a vznikají vynikající knihy. No, a protože u nás lidé nad třicet let věku už slovenský text většinou rozluštit nedokážou, přestože mají pocit, že slovensky umí, je dobré zpřístupnit současnou literaturu sousední země jejím překladem do češtiny.

Jaké bylo ale moje představení, když jsem se potom na pořad v televizi podíval a uviděl, v jakém kontextu tam vystupuji. Šlo a důkladné restaurování mýtu o hodném Klausovi a zlém Mečiarovi, Slovácích, kteří se chtěli trhnout z pražského jha, a Češích, kteří byli moc smutní, jak je ti Slováci zradili. Považuji tedy za nutné se od polopravd a účelového mlžení, které pořad přinesl, distancovat. Jsme přesvědčen, že současná oficiální verze o příčinách a vinících rozdělení, kterou čt 24 vydatně podpořila, není pravdivá. Viníci rozdělení (především Václav Klaus, který by se jinak po fiasku ODS na Slovensku ve volbách musel poroučet z vysoké politiky, ale na úkor rozbití země v kariéře pokračoval, a spolu s ním v dojemné shodě Vladimir Mečiar) to opakují do nekonečna.

Takže závěrem jen shrnutí: nikdy nebyla ani v průzkumech, natož v referendu, které navzdory vůli občanů nikdy nebylo vypsáno, více než třetinová podpora rozdělení, a to ani v Čechách, ale ani na Slovensku, no a na Moravě už vůbec ne. Bez referenda, pěkně v zákulisí se to celé upeklo a my jim to dodnes baštíme