Lesk a bída ukrajinských voleb

Pustíte-li si veřejnoprávní Český rozhlas nebo Českou televizi, právě probíhající volby na Ukrajině vám musí připadat jako něco mezi oslavou prosperity a demokracie a triumfem pravdy a lásky nad lží a nenávistí. Radostné tváře, rozjařené úsměvy, lidové písně a tance, všudypřítomný optimismus a nezlomná víra, že – jak tvrdí úspěšně i lišácký financ Babiš – bude líp. Skutečnost je ovšem bohužel poněkud složitější.

Nemusíte složitě hledat webové stránky ukrajinských opozičních hnutí nebo zpravodajských serverů, stačí jen překročit zakletou hranici české zabedněnosti a podržtaškovství, která svírá a zneužívá tak zvaná veřejnoprávní média u nás doma, a podívat se k našim takříkajíc západním spojencům, co píší o ukrajinských volbách jejich veřejnoprávní média, například sousedská německá tisková agentura DPA. Tu navíc těžko soudný může obviňovat, že by šířila – jak se tady s oblibou v reakci na každý odlišný názor než oficiální – putinskou propagandu.

Tak tahle agentura píše například to, že „ještě nikdy nebyly podmínky před parlamentními volbami tak špatné jako nyní“ a poukazuje na to, že předvolební kampaň byla „nejšpinavější v historii“ nezávislé Ukrajiny. „Kandidáti Opozičního bloku, mezi nimiž je řada představitelů někdejšího režimu, čelili i tělesným útokům. „Radikálové měli radost z toho, že je surově házeli do kontejnerů na odpadky,“ uvádí agentura a dodává, že „experti upozorňují na zhoršující se klima v zemi, v níž netrpělivost a vztek rostou tváří v tvář šnečímu tempu slibovaných reforem.“

Zatímco česká veřejnoprávní a Babičova či Bakalova média opěvují favorita voleb, stranu úřadujícího prezidenta Porošenka v čele s boxerem a kyjevským starostou Kličkem, a vyvozuje, že Ukrajinu konečně čekají lepší zítřky, DPA píše, že pro Porošenka, který je v úřadu teprve pět měsíců, jsou „volby jeho poslední šancí, jak svou klesající popularitu přeměnit v parlamentní většinu.“ Ještě stále může sociální problémy připsat na vrub předchozí vlády a tlaku Ruska, upozorňuje DPA. To ovšem nebude dlouho trvat.

Zatímco prezident Porošenko, který se „neustále nechává fotografovat v uniformě po boku vojáků v blízkosti východní fronty“ a slibuje voličům evropskou životní úroveň, Ukrajinci mrznou ve svých bytech, protože „topnou sezonu se podařilo nastartovat sotva ve čtvrtině bytů“. Zatímco pro česká veřejnoprávní média je kritická sociální situace Ukrajinců tabu, DPA si všímá, že průměrný důchod v zemi činí 1 000 hřiven, což je asi 1580 korun, a nestydí se upozornit ani na to, že zatímco zdravotnictví je oficiálně bezplatné, léky jsou tak drahé, že jsou pro většinu důchodců nedostupné. „Bunda tak za dva platy, džíny za jeden, košile za půldruhého důchodu,“ dává německá agentura do souvislostí oficiální kyjevský optimismus s obecně rozšířenou skepsí.

Je trochu škoda, že 25 let po převratu, který nás měl odstřihnout od strázní doby temna a uvést do demokratického ráje, nám v krvi zůstala lokajská podřízenost a papeženství horší papeže. Když už jsme v té Evropské unii, možná bychom se mohli přiučit cosi z evropské mediální kultury. Pěkným začátkem takového přerodu by bylo, kdyby veřejnoprávní média přestala jen připitomněle papouškovat svoje zaoceánské ideologické modly.