Lidovky jedou: Vzali si na paškál Sibiř
„Za posledních třináct let se počet obyvatel ruské Sibiře snížil o víc než 1,5 milionu. Příčiny jsou dvě – minimální porodnost a snaha dostat se z tvrdého kraje někam, kde se žije lépe. Třeba i do Korejské lidově demokratické republiky.“ Tak začíná svůj vychytrale vystavěný článek stará harcovnice v malování ruských čertů na zeď a zasloužilá redaktorka Lidových novin Petra Procházková. Je to antré jako Brno!
Tolik hrůzy v pár větách. Kdyby to nebyli Rusové, kdo bere zavděk Severní Koreou, snad by nám jich ještě začalo být líto, viďte? Vtip je ovšem v tom, že na Sibiři Rusů opravdu moc není - národností, které tam žijí, je více než sto. Jenomže psát o sibiřských Tatarech, Altajcích, Burjatech, Chakasech, Tuvincích, Mansech, Něncích, Evencích, Jakutech, Nanajcích nebo Udegejcích by ztratilo ten správný propagandistický šmrnc. Rus je Rus a je tak zoufalý, že utíká z Ruska. A kam? Do země s nejobávanější komunistickou diktaturou na světě! No to musí být vůl, že? Anebo že by se měli v Rusku ještě hůř než v Severní Koreji, když jim tam vládne diktátor Putin? Ano, to je novinařina jaksepatří! Nebrat servírky a do nich!
„Sibiř opouštějí Rusové, jejichž předci sem většinou nedobrovolně přišli na povel sovětské vlády a komunistické strany,“ píše Procházková a zase pěkně vychytrale vytrhává z kontextu. Na Sibiř se posílali trestanci už dávno před rokem 1917, od poloviny osmnáctého století. Nebo se děkabristé nehodí lidovkám do krámu? Kazili by celkový hororový dojem, který je tak důležité navodit?
Neříkám, že život na Sibiři není drsný, ale hodit takhle celou ohromnou oblast – větší a rozmanitější než celá Evropa - se zajímavými, dobrosrdečnými lidmi a nádhernou, nedotčenou přírodou do jednoho pytle? Z ideologických důvodů? To je trochu moc. Míza a energie, které vycházejí z nekonečného prostoru tajgy je mohutná a podmanivá. Sibiř je nekonečný zelený oceán s osamocenými ostrovy měst, z nichž každé má svoji osobitou kulturu, ducha a génius loci. Fascinující hory, jezera, lesy, mokřady, monumentální řeky.
Altaj, Bajkal, Tuva, Jenisej a Lena - co slovo, to pojem, autentický, neopakovatelný svět! Medvědi, tygři, pastevci sobů, lovci a šamani! Podivuhodná sibiřská realita nasycená tamní mytologií přežívá v knihách, obrazech a filmech tamních umělců a fascinuje svou osobitostí. Sibiř je svět sám o sobě, jiná realita, jiná planeta, jedna velká halucinace. Používat ji jako strašáka jen kvůli vykalkulovanému protiruskému článku v novinách, je přinejmenším přihlouplé a zabedněné. Zeptejte se Jágra, co všechno zažil v Omsku...
Ondřej Mrázek
Světlo rozumu v temnotě pandemie
Pandemické peklo občas přináší kromě úzkostí a vzteku i moudré nápady, jaké by snad za normálních okolností nikoho ani nenapadly. K nim patří i návrh Karla Schwarzenberga na zklidnění emocí kolem pražského pomníku maršála Koněva.
Ondřej Mrázek
Podivné úkazy minského jara
Mizení opozičních politiků, řádění evidentně najatých skupin provokatérů, násilí a rabování. Bělorusko se rychle propadá do chaosu, který se snaží zneužít někdo třetí. Kdo to asi je?
Ondřej Mrázek
Neutralita jako inspirace z Vídně
Případ útoku nervovým plynem na bývalého ruského špiona v Británii vyvolal největší diplomatickou ofenzivu proti Rusku v moderní historii. Z Vídně nyní zazněla námitka, že pro vinu Kremlu neexistují přesvědčivé důkazy.
Ondřej Mrázek
Nová hymna? Vy české tajfuny!
Zvednout naše vlastenecké mandle se dokonale podařilo příčinlivým reformátorům české státní hymny. To, co vzniklo, je hudební kočkopes, navíc se směšně zastaralým obrozeneckým textem v plánované druhé sloce. Kde rozum náš?
Ondřej Mrázek
Smog jako memento demokracie po česku
Každý rok zabije špatný vzduch podle informací Státního zdravotnického ústavu pět tisíc českých občanů. Politikům je to srdečně jedno. Jako ostatně skoro všechno, co se týká života běžných lidí, a ne jejich zisků a prebend.
Ondřej Mrázek
Přestaňme si nadávat, musíme si pomáhat
Hořce smutný kolotoč dělení české společnosti na dva hystericky se nenávidějící tábory se nám před očima mění v démonické soukolí, které nás všechny hrozí vcucnout a rozmáčknout jako Chaplina v jeho Moderní době.
Ondřej Mrázek
Ani milý Drahoš, ani drahý Miloš
Hry, které mají společně s chlebem uspokojit nespokojený národ, nechat ho se pořádně vyřádit, vypustit páru a odvést tak pozornost od korupce politiků a utahování šroubů i prohlubující se sociální a ekonomické nerovnosti.
Ondřej Mrázek
Fake-news po izraelsku s českým pírkem za kloboukem
Názorný příklad, kterak se manipuluje se skutečností, předvedla zase jednou izraelská média. A jako pilní propagandističtí žáčci se k nim přičinlivě přidali i četní novináři čeští.
Ondřej Mrázek
Co si myslí Rusové doopravdy?
Rusové jsou národ, trpící velmocenským komplexem, mesianistickými sklony, útiskem totalitního režimu i paranoiou ze zahraničního nepřítele. Tak analyzují čeští komentátoři výsledky průzkumu nezávislého centra Levada.
Ondřej Mrázek
Na Jeruzalém! aneb Kam vítr, tam plášť
Česká republika se zdržela hlasování o rezoluci OSN, odsuzující rozhodnutí USA uznat za hlavní město Izraele Jeruzalém. Podlehla tak tlaku a výhrůžkám Donalda Trumpa, že kdo ho nebude poslouchat, bude tvrdě pykat.
Ondřej Mrázek
Klaus s Mečiarem pořád drží basu
"Rozdělení bylo nevyhnutelné, i když ho většina lidí nechtěla". Dva politici, kteří pro vlastní prospěch před 25 rozbili Československo, si na společném setkání nervózně notovali pořád dokola stejnou starou písničku.
Ondřej Mrázek
Dopingový ping-pong anebo Proč ta sova tolik houkala?
Proč tolik zášti, Přemysle Čechu? A co vede naši hvězdu světového biatlonu dokola vykřikovat do světa médií a sociálních sítí svou otřepanou písničku o tom, že Rusům je třeba zakázat účast na olympiádě? Jsou to bolesti nohou?
Ondřej Mrázek
Ticho po pěšině o střelbě v Tbilisi
„Myslela jsem, že už je zase válka, Strašně jsem se vyděsila,“ říkala mi v pátek roztřesených hlasem kamarádka z Tbilisi. Nestačil jsem se divit. V českých médiích se totiž o tamní bitvě s teroristy nepíše. A je zřejmé, proč.
Ondřej Mrázek
Oslavy? To už spíš protest!
Zítra se chystá celonárodní candrbál jako připomínka událostí 17. listopadu z roku 1989. Všichni zase budou mít plná ústa svobody a demokracie, ve skutečnosti půjde jako obvykle o lokajské přitakání novým, neméně odporným vládcům.
Ondřej Mrázek
Slováci poslali fašisty do riti. Gratulujeme!
Absolutní propadák Kotlebovy extrémně pravicové strany je nejdůležitějším vzkazem slovenských voličů po volbách do krajských zastupitelstev. Holohlavým náckům v zelených stranických tričkách spadl hřebínek.
Ondřej Mrázek
Blondýnka v čokoládě proti Putinovi?
Dovedete si představit, že by se do kandidatury na prezidenta přihlásila moderátorka reality-show s pověstí lvice salónů a sexuální dračice? Tak přesně k tomu došlo před pár dny v Rusku. Má se Putin bát nebo smát?
Ondřej Mrázek
Státní svátek? Ne, fotbalový mač!
Už je to zase tady: slavnostní předávání vyznamenání, potřásání pravicí, národní hrdost a nacionální pýcha, vyhřezlé do patetických projevů zkostnatělých a opuchlých politiků. Ať žije 28. říjen
Ondřej Mrázek
Válkou za mír
Severoatlantická aliance a Spojené státy americké se u nás dostaly do stejně posvátné a přísně ideologicky střežené pozice jako za minulého režimu Varšavská smlouva a Sovětský svaz. Běda tomu, kdo je odmítá povinně zbožňovat
Ondřej Mrázek
Oslava krvavých vražd aneb Den české státnosti
Den české státnosti je bezesporu nejabsurdnějším a nejkrvavějším svátkem, který národ český ve 21. století oficiálně slaví. Až v roce 2000 ho v parlamentu po bouřlivých debatách prosadila zejména katolická loby.
Ondřej Mrázek
Svěží vichr z hor nebo nájemné beranidlo?
Spanilá jízda oficiálního vyhnance z Ukrajiny Michaila Saakšviliho po ukrajinských městech je předzvěstí dalších politických otřesů v beztak notně roztřesené zemi. Kdo z nich bude mít prospěch?
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 205
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1886x