Na rozdíl od minulého článku tentokrát spíš souhlasím, ale přece jen v tom je víc faktorů, než nadnárodní korporace a ruský rasismus. Úlohu v tom hrála už Stalinova záliba překreslovat hranice na mapách, stěhovat národy a posílat do svazových republik početnou ruskou menšinu, která zastávala významné funkce. Když se Svaz hroutil, využily kavkazské republiky příležitost a vyhlásily samostatnost. Rusům byl život znepříjemňován natolik, že se jich většina vrátila do staré vlasti. Jenže tyhle nově samostatné poměrně nedávno ještě pastevecké republiky neměly plán, co si s tou samostatností počnou. Někdo si polepšil, pokud měl pod zemí dost ropy a nemusel se teď o zisk dělit s Moskvou, ale většina si pohoršila. Takže je tam i faktor škodolibosti - chtěli jste samostatnost, trhli jste se, tak si to teď vyžerte. To se ale nemusí týkat přímo požáru, spíš vztahu Rusů k těmto konkrétním menšinám. Co se týče požáru, tak bych si dovedl představit, že ta Ruska třeba v panice zazmatkovala a jelikož to nechtěla přiznat, napovídala tisku nepromyšlené hloupé nesmysly.