Ruskem otřásla další sebevražda dívky, která padá na vrub sociálních sítí a anonymních skupin, ponoukajících teenagery, aby skoncovali se životem. Znovu se tam rozhořela diskuze o omezení přístupu dětí k internetu.
Říká se jim Modré velryby. Většina dospělých se o nich nedozví za celý život ani slovo, pro teenagery, kteří hledají na internetu únik od každodenních starostí i autority, které ani vzdáleně nepřipomínají jejich rodiče nebo učitele, jsou ale podobně tajuplné sociální skupiny velkým lákadlem. A často také pastí. Je za loňský rok spáchalo v Rusku sebevraždu 720 dospívajících. Minulý týden k nim přibyla desetiletá petrohradská dívka, která skočila ze střechy dvanáctipatrového panelového domu. Právě skok ze střechy, u okna, nebo pod jedoucí vlak či metro je metodou sebevraždy, doporučovanou ve skupinách, jejichž modlami jsou smyšlené modré velryby. Právě některé druhy kytovců jsou totiž specifické tím, že za jistých, nikdy neprozkoumaných okolností, páchají hromadné sebevraždy tak, že vyskočí z moře na pláž, kde uhynou.
Modré velryby a podobné morbidní výstřelky jako vystřižené z hororu ale jsou jen vrcholem virtuálního ledovce. Ruští lékaři a psychologové již před pěti lety zahájili mohutnou ofenzívu proti zneužívání dětí a dospívajících na internetu, přičemž nemusí jít jen o zneužívání sexuální, ale i psychické. V současnosti se snaží situace využít mnozí politici k zahájení veřejné debaty o možném zákazu přístupu na sociální sítě pro děti mladší čtrnácti let. A výzkumy prokázaly, že Rusové by se takovému zákazu ve většině nebránili, protože závislost dětí a dospívajících na mobilních telefonech a počítačích představuje v této konzervativní zemi vážný a často diskutovaný problém. Nejnovější průzkum veřejného mínění ruské agentury VCIOM ukázal, že zákaz přístupu dětem do 14 let k sociálním sítím podporuje 62 procent dotázaných, zatímco proti němu se vyjádřilo 35 procent z nich.
Česká média, která se tématu věnují, píší zpravidla o tom, že ruští politici se snaží využít atmosféru ve společnosti k dalšímu ukrajování svobod a utahování šroubů. To může být do značné míry pravda, ovšem příznačně – jako ostatně všechny podobně propagandisticky laděné náznaky a hodnocení – to zastírá skutečnost, že podobný problém existuje i u nás. Kdo má dítě nebo vnouče, dobře ví, o čem mluvím. Nejen ruské, ale i české děti často nejsou schopné strávit bez telefonu nebo počítače ani několik hodin. Taková situace není normální, jenomže internet a moderní technologie se staly natolik symptomatickými symboly naší doby, že jakákoli jejich kritika nebo omezení nepřicházejí v úvahu.
Rád bych vás, milé čtenářky a milí čtenáři mého blogu, na závěr poprosil, zda-li byste mi do diskuze protentokrát místo nadávek a výhrůžek mohli výjimečně – když je to jaro – napsat, co si vy myslíte o zákazu účastnit se internetových aktivit na sociálních sítích pro děti do 14 let. Budu se těšit, snad ne úplně marně.
